Neexistují vhodná data!
V sobotu si nejprve přišly na své děti. Na přehlídkách dosud neznámý soubor z Čestína přivezl pohádku Boženy Šimkové Třetí sudička. Do scén na královském dvoře se zapojili dětští herci všech velikostí a příběh jímal i starší diváky. Prince dobře hrál Vojta Havrda. Odpoledne přilákal do sokolovny početné diváky domácí Divadelní soubor při T. J. Sokol Lázně Toušeň na komedii Carla Goldoniho Poprask na laguně. Ani čtvrt tisíciletí jí neubralo na vtipu a řízu a hostující režisér Milan Schejbal toho využil k vypracování nejjemnějších detailů. Soubor se zkušeností z pohybového divadla i z mluvených her doslova koncertoval. Dušan, Filip a Veronika Müllerovi, Radek Hrdlička, Anička Kocábková, Luboš Jakub, Vojtěch Shrbený, Jan a Jana Freudlovi, Dana Liptáková, Věra Hlavatá i v důležité mini-roli Matyáš Hadrbolec. Všem se právem dostalo vysokého uznání nejen od publika, ale i od lektorů, které vedla teatroložka Lenka Lázňovská z agentury Nipos-Artama.
Největší přitažlivost vzbudila zvláštní produkce Prodané nevěsty, pojaté režisérem Bohumilem Gondíkem z Pyšel jako lidová hra se zpěvy a tanci. Inscenace byla zároveň největším projektem na přehlídce. Zapojila téměř sedmdesát účinkujících ze čtyř sokolských souborů: scéna, kostýmy a sólisté byli z Pyšel, lidová muzika a tanečníci ze Slatiňan, pěvecké sbory z Prahy – Královských Vinohradů a komedianti z Lázní Toušeně. Dojem z příběhu Karla Sabiny, který se v mluvených plochách vyloupl mnohem srozumitelněji než v opeře Bedřicha Smetany, byl objevný. Přitom se nic neztratilo z citovosti, z hudebního opojení, z taneční radosti, ani z české, v nejlepším smyslu slova vlastenecké podstaty díla. Publikum se stejně nadšeně bavilo jako opravdově dojímalo, vybuchovalo do potlesků na otevřené scéně a při třetí vlně závěrečných ohlušujících ovací povstalo.
Výjimečné představení shlédli i diváci z nejvzácnějších, pravnučka Bedřicha Smetany Jana rozená Schwarzová, operní pěvkyně a herečka Soňa Červená, vzdělavatel České obce sokolské doc. RNDr. Zdeněk Mička, CSc., čestný občan Lázní Toušeně armádní generál Ing. Tomáš Sedláček a členové věrné gardy sokolské, kteří se již odpoledne zúčastnili slavnostního přijetí v zasedací síni toušeňské radnice na pozvání starostky městyse Lázně Toušeň MVDr. Jitky Myslivečkové.
Třetí den přehlídky nabídl stále vděčnému dětskému publiku dvě pohádky. Hned ráno zahrál soubor z České Skalice veselou hříčku Petra Vlka Lněničky Strašidýlko z hradu Metrwill. Děti v hledišti se zapojovaly do hry jako nikdy, žily s postavami a uměly by je vést ke šťastnému konci mnohem rychleji, než pohádkové bytosti chtěly. Nejvíc zaujal titulní Fanfulínek Evy Schwarzové. V rámci sokolských přehlídek (od roku 2000) mělo toto představení pořadové číslo 100. Druhou pohádku přivezli divadelníci ze stejného zeměpisného směru, z Předměřic nad Labem u Hradce Králové. Zahráli rošťáckou čertovinu Jiřího Pálky Jak byla čertům v pekle zima. Starší toušeňské publikum ji pamatuje z vlastního provedení v roce 1988 v režii Václava Shrbeného. V předměřickém souboru čertů hrál s největším zápalem Jiří Gabriel. Děti se ale statečně nebály. Divadlo je především bavilo.
Závěr přehlídky se vzepjal k alžbětinskému dramatikovi Williamu Shakespearovi dotekem s jeho spletitou, žertovnou i moudrou komedií Večer tříkrálový. Před deseti lety ožil týž děj na toušeňském jevišti v přehlídkovém provedení souborem z Uhříněvsi. Tentokrát se o hru převleků, slovního vtipu a zápletek pokusil soubor ze Zvoleněvsi v promyšleném textovém zhuštění Petra Chmelíka. Režisér Jaroslav Vedral si zahrál originálně komického Malvolia, půvabná Kateřina Stejskalová se proměnila v Olivii a v roli Šaška si diváky získal Pavel Myšák.
Přehlídky sokolských divadel jsou jako jediné v České republice přístupny souborům všech žánrů a úrovní. Hostí herce, kteří na scéně debutují, i zkušené jevištní aktéry s mezinárodním renomé. Jedni od druhých se učí, čerpají sílu, navzájem se podporují v růstu, navazují osobní pracovní i přátelské kontakty a posilují povědomí pospolitosti. Lví podíl práce věnují přehlídkám ovšem i pořadatelé. Bez několikaměsíční souhry jednotlivců a jejich četných pomocníků, bez sokolské kázně, pracovitosti a obětavosti by byla tak rozměrná akce neuskutečnitelná. Všem, kdo se na přehlídce podíleli, proto náleží veliký dík.