Výročí místních událostí v Lázních Toušeni v roce 2008

1338 ~ 670 let
Buď z jara, nebo v půli září 1338 pobýval na hrádku Toušeň prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, markrabě Karel, pozdější český král a římský císař Karel IV. Během pobytu na Toušeni, jak výslovně poznamenal ve vlastním životopisu, sepsal výklad biblického podobenství o království nebeském a pokladu skrytém v poli. Výklad ve třech rozsáhlých statích, určených následovníkům, později včlenil do svého životopisu Vita Caroli v podobě kapitol XI., XII. a XIII., a Toušeni tak dopřál zmínek i ve všech opisech, překladech a knižních odlescích tohoto ojedinělého životopisného díla. 1378 ~ 630 let
Z roku 1378 a ze čtyř předchozích let se v archivu Pražského hradu dochovaly záznamy o dovážení kamene na stavbu katedrály sv. Víta také z Toušeně, Záp a Kostelce. V záznamech jsou poznamenána jména toušeňských vozků: Ješek, Hladký, Vojtěch, Řehač, Prokop, Řemdcha, Karel, Drna.

1468 ~ 540 let
Na následky zranění v bitvě u Turnova zemřel roku 1468 poslední mužský člen rodu Michaloviců, Jindřich Kruhlata, k jehož majetkům náležela také Toušeň. Michalovicové byli pány na Toušeni více než 150 let. Protože Jindřichem Kruhlatou rod Michaloviců vymřel po meči, Toušeň přešla na základě dřívějšího výroku Zemského soudu do držení krále Jiřího z Poděbrad, jehož strýc zakoupil k Toušeni dědičné právo.

1518 ~ 490 let
Staroměstský pražský konšel Mistr Jan Pašek z Vratu se zasloužil o spojení pražských měst a roku 1518 byl zvolen primátorem spojené Prahy. Buď toho roku, nebo jen o málo dříve zakoupil jako své venkovské sídlo Toušeň, kde dal přebudovat hrádek v renesanční zámek a ves začal rozvíjet jako městečko.

1568 ~ 440 let
Roku 1568 byla Toušeň poprvé zakreslena na mapu Čech Regni Bohemiae descriptio. Mapa, kterou sestavil Jan Criginger, byla šířena v rytinách po celé Evropě.

1608 ~ 400 let
Předzvěstí strádání v nadcházejících válečných letech byly škody způsobené pobytem vojsk. Obyvatelé Čelákovic, Toušeně a Záp se ještě nevzpamatovali z povinnosti živit vojáky, kteří se navrátili z bojů se Štěpánem Bočkajem na Moravě, a už se roku 1608 stali obětí loupeživých nájezdů uherského pluku hraběte Tiefenbacha. Nedlouho poté zde řádila vojska generála Dampiera. Škody způsobené zvláště v Toušeni a v Čelákovicích byly vyčísleny na 11 760 kop českých grošů. Toušeň a Zápy byly zčásti vypáleny.

1738 ~ 270 let
Již za císaře Karla VI. se objevil náznak privatizace: roku 1738 byly některé pozemky a vzdálené louky toušeňského dvora přiděleny za plat poddaným.

1788 ~ 220 let
V Toušeni bylo roku 1788 v 72 domů. Církevní správou do té doby náležela větší část Toušeně k Brandýsu, pouze čísla 4, 11, 14, 17, 34, 38 a 50 platila desátek do Čelákovic. Roku 1788 byla církevní správa Toušeně převedena pod nové lokální kaplanství v Zápech.

1828 ~ 180 let
Ne příliš rušný život narušovaly osudové rány. Proti požárům se již uplatňovalo pojištění: Pražské noviny psaly o požáru domu Jana Fialy č. 71 v Toušeni, za jehož zkázu ohněm byla 31. prosince 1828 vyplacena náhrada.

1838 ~ 170 let
Podle soupisu majitelů domů v Kronice městyse Toušeň zde žilo roku 1838 sedmačtyřicet rolníků, osm zedníků, pět kameníků, tři rybáři, dva hajní, hostinští, hudebníci, chalupníci, kováři, nádeníci, pekaři, řezníci a truhláři a po jednom krejčím, obuvníkovi, pastýři, pokrývači, převozníkovi, tesaři a zámečníkovi.

1848 ~ 160 let
Revoluční atmosféra roku 1848 se do Toušeně šířila především z Brandýsa, kde byl protektorem Národní gardy zvolen velmi oblíbený šlechtic Otakar hrabě Černín z Chudenic na Vinoři. Po brandýském vzoru byla v Toušeni ustavena 4. května 1848 vlastní Národní garda a docházely sem tištěné noviny. 13. června 1848 nastalo velké vzrušení, které vyburcovalo do zbraně všecky muže z polí. Chopili se podávek a vidlí a postupovali přes Zápy ku Praze – proti údajně rabující lůze. Zpráva se však ukázala jako nepravdivá a vzruch po několika dnech opět opadl.

1868 ~ 140 let
Obliba přírodního pramene, vyvěrajícího ve svahu nad bývalým zámkem, kde byla zřízena zahrada jedné z místních usedlostí, přivedla majitele zahrady Jana Králíka (1837-1888), k myšlence zřídit malé Železité lázně. Žádost o zřízení lázeňské živnosti podal již roku 1866. Základní kámen položil až když došlo úřední povolení, 10. března 1868 a v témže roce dokončil první stavbu: koupelnu a jeden pokoj sloužící za čekárnu. Nové podněty dostalo i místní zemědělské hospodářství. Již po pět let se uvažovalo o výrobě "cukru z buráku", pro kterou byl nakonec 3. června 1868 v Toušeni založen Rolnický akciový cukrovar. Základní kámen posvětil brandýský děkan P. Antonín Slavíček, stavbu projektoval stavitel Václav Nekvasil. Rychle se rozvíjela také cihelna, která patřila od roku 1868 rodině Jandově. S pouhými třemi stálými dělníky se vyrábělo až 200 000 cihel ročně.

1878 ~ 130 let
Ve školním roce 1877/1878 zapsal řídící učitel Bedřich Kautský do školní kroniky vůbec první zmínku o ochotnickém divadle v Toušeni: místní ochotníci tehdy uspořádali tři představení ve prospěch školní knihovny. Ještě v témže školním roce pak řídící učitel Bedřich Kautský nastudoval s žáky také dětské divadlo, jehož výtěžek věnoval na stavbu kostela. Za starosty Jana Doška z č. 34 přicestoval 22. července 1878 do Toušeně z Předměřic pražský arcibiskup Bedřich kardinál kníže Schwarzenberg. S doprovodem přijel přes přívoz. V Toušeni navštívil kapličku sv. Floriana, u níž byl přivítán brandýským děkanem, okresním školním inspektorem a početnými místními obyvateli. Obec byla vyzdobena májemi a prapory. Z Toušeně se vzácný host odebral dál do Čelákovic.

1888 ~ 120 let
Na počátku sezony v květnu 1888 zemřel zakladatel lázní Jan Králík (1837-1888) a podniku se ujal teprve čtyřiadvacetiletý syn Jan Králík (1864-1946), který mezitím absolvoval Učitelský ústav a již nastoupil dráhu učitele v Dubí u Doks. V této sezoně přijaly lázně 200 pacientů z Čech, z Rakouska a z Bulharska počet podaných koupelí dostoupil výše 4000.

1898 ~ 110 let
Majitel lázní Jan Králík (1864-1946) byl zvolen starostou městyse. Jeho zásluhou byly zalesněny oba labské břehy, upravena kanalizace, chodníky a v městysu samému vysázeno četné stromoví. Početné české pacienty doplnili v předchozích letech hosté také z Francie, Ruska a Ameriky

1918 ~ 90 let
V pondělí 26. srpna 1918 oficiálně navštívil městys Toušeň při projížďce autem poslední český král a rakouský císař Karel I. s chotí císařovnou Zitou. Blahoslavený Karel I. navštěvoval Toušeň častěji v letech 1908 až 1912 jako arcivévoda, když velel eskadroně 7. pluku dragounů v Brandýse nad Labem. Vznik republiky 28. října 1918 přinesl první místní ohlas již 1. listopadu 1918, kdy byla zásluhou Břetislava Zahradníka založena Tělocvičná jednota Sokol Toušeň. Jejím prvním starostou se stal Antonín Janda.

1928 ~ 80 let
Při regulaci řek v létě 1928 přál postupu prací velmi nízký stav vody, jaký již nikdo nepamatoval. Bylo rozhodnuto zvýšit levý břeh Labe, doplnit stavidlo k můstku u tůní, ústí Jizery přeložit níže v menším úhlu a současně snížit jez u mlýnů v Brandýse. Desetiletí republiky 28. října 1928 bylo v Toušeni oslaveno velkým alegorickým průvodem. Počet domů dosáhl 250, počet obyvatel překročil 1300, sportovnímu klubu Slavoj bylo zřízeno cvičiště u Labe.

1938 ~ 70 let
Počet domů v Toušeni dosáhl v roce 1938 počtu 300.

1948 ~ 60 let
Po únoru 1948 bylo v Toušeni bez náhrady vyvlastněno pět největších statků – Ladislava Jandy, Josefa Svobody, ing. Bedřicha Doška, Karla Šmejkala a Aloise Chvátliny. Pozemky byly sceleny do státního statku, ke kterému připojili svá pole a začali pro statek pracovat rolníci Šváb, Rambousek a Bareš. Ke státnímu statku byla zabrána a připojena také ovocná školka, nedávno založená štěpařem Štefánkem. Samostatné hospodaření zatím uhájili Josef Choděra, Jan Došek, Josef Králík, Josef Boček, Alois Špalek, Karel Kaliba, František Svoboda a Bedřich Salamánek. Cihelna byla zrušena a na jejím místě vysázen ořechový sad. Zákonem o znárodnění přírodních léčivých zdrojů převzal stát slatiniště toušeňských lázní. Aby stát získal bez náhrady i veškerý další lázeňský majetek včetně budov a pozemků ve vlastnictví zakladatelova vnuka MUDr. Vojmíra Králíka, ministr zdravotnictví vydal jmenovitou znárodňovací vyhlášku se zpětnou platností k 1. 1. 1948. Slatinné lázně Toušeň převzal podnik Čs. státní lázně a zřídla.

1958 ~ 50 let
V roce 1958 se hokejistům Sokolu Toušeň znovu podařilo probojovat do divizní soutěže. Největší zásluhu na úspěchu měl útočník Josef Hadáček. Vedle reprezentace hrála další dvě plná mužstva. Po deseti letech budování socialismu – v roce 1958 – zůstalo v soukromém majetku již jen 42 ha půdy, v zemědělství pracovalo 120 osob. Větší část ze 1450 obyvatel byla zaměstnána v národních podnicích TOS (Továrna obráběcích strojů v Čelákovicích) a BSS (Brandýské strojírny a slévárny), někteří dojížděli za prací do Prahy. Nově se rozvíjela výroba prefabrikovaných stavebních dílců v továrně, která pro blízkost k Toušeni, odkud přijížděla většina zaměstnanců, byla označována jako Středočeská Prefa Toušeň, Životní úroveň se měřila počtem 100 televizorů, k vybavení domácností začaly patřit pračka, lednička, vysavač prachu, motocykl, nebo dokonce auto. Důležitý byl vodovod a počátek kanalizace. Osvětová beseda vydala několik čísel agitačního a propagačního cyklostylovaného časopisu Život Toušeně. Pro rekreanty zřídil pražský podnik Restaurace a jídelny na bývalém toušeňském koupališti stanový tábor (dnes nad lávkou), ale v červenci 1958 muselo být vše narychlo pro velkou vodu vyklizeno. Před návštěvou sovětské delegace byla k lázeňské kolonádě umístěna figurální plastika od mladého sochaře Olbrama Zoubka. Padesát hostů – lékařů, učitelů a metalurgů z Uralu – si 20. září 1958 prohlédlo budovu Místního národního výboru, továrnu Prefa, Národní školu a Čs. státní lázně. Večer následovala družební veselice v sokolovně.

1968 ~ 40 let
K 1. lednu 1968 nastoupil jako nový primař Lázeňské jednotky v Toušeni MUDr. Miroslav Jirák a jako hospodářský správce Miroslav Honek. Oba obhájili lázně před hrozící proměnou v domov důchodců. Jejich zásluhou byla navrácena odborná úroveň lékařské péči, havárie kotelny překlenuta přistavením lokomobily z Dobrovic, přebudovány prostory slatinných koupelí a rozšířena vodoléčba a elektroléčba. Díky tomu výrazně vzrostl počet ambulantních pacientů přijíždějících z pražských továren zvláštními autobusy. Osvobodivá nálada obrodného procesu osamostatnila prvomájový průvod, který poprvé neodešel z Toušeně do Čelákovic, ale k lázeňské kolonádě na promenádní koncert k oslavě 100. výročí založení lázní. Mladá chasa Obce baráčníků začala studovat Českou besedu, bylo obnoveno skautské středisko Junáka a pro jedinou připomínku oživena slavnost Božího Těla. Na přepadení a okupaci armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 odpovědělo 810 občanů a pacientů lázní peticí odsuzující "hanebný čin agrese spáchaný na našich národech vojsky pěti států" a požadující okamžitý odchod cizích vojsk.

1978 ~ 30 let
V roce 1978 byla zeminou z metra zavezena skládka v lomu za parkem Itálie. Poprvé byla vydána brožura Toušeň – průvodce místem, lázněmi a okolím s fotografiemi Marie Hartmanové.

1988 ~ 20 let
V první sezoně obnoveného ochotnického divadla 1987/1988 (po pětadvacetileté přestávce) nastudoval Divadelní soubor mladých ochotníků v Toušeni dvě hry a sehrál celkem osm představení.

- Zdroj: Kronikář městyse RNDr. Jan Králík, CSc. -